Kurdistán

Oficiální název Kurdistánu je Irácký Kurdistán nebo Jižní Kurdistán (Kurdish: باشووریکوردستان‎, Başûrê Kurdistanê), také známý jako kurdistánský region (Kurdish:  هه‌رێمیکوردستان‎,Herêmî Kurdistan). Kurdistán je součástí Iráku, ale má status autonomního regionu.

Území Kurdistánu sousedí na východě s Íránem, na severu s Tureckem, na západě se Sýrií a na jihu s Irákem. Celková rozloha je 40 643 km2 a 5,3 mil. obyvatel, což je stejně velká oblast s přibližně stejným počtem obyvatel jako Dánsko nebo Slovensko.

Založení kurdistánského regionu se datuje do května 1970, kdy došlo k vzájemné dohodě mezi představiteli kurdské opozice a iráckou vládou. V roce 1991 hlavní politická hnutí Kurdistánu – KDP a PUK založili semi-autonomní Kurdskou regionální vládu.

Kurdistán je parlamentní demokracie a kurdský parlament je demokraticky voleným zákonodárným orgánem. Parlament má pouze jednu volenou komoru. Hlavními politickými institucemi je Kurdská regionální vláda a úřad prezidenta kurdistánského regionu. Současný vládní kabinet je vedený premiérem, panem Nechirvanem Barzanim. Jeho zástupcem je pan Imad Ahmad Sayfour. Současným prezidentem Kurdistánu je pan Masoud Barzani. Prezident kurdistánského regionu má nejvyšší výkonnou moc.

Kurdská regionální vláda má sídlo v Erbilu, který je rovněž hlavním městem kurdistánského regionu. Kurdistán má čtyři správní jednotky. Vedle již zmiňovaného Erbilu je to Halabdža, Sulajmáníja a Dahúk. Měnou v Kurdistánu je irácký denár (IQD).

Oficiálními jazyky jsou Kurdština a Arabština. Kurdština je zařazena v systému indoevropských jazyků mezi jazyky severozápadní skupiny íránské větve. Typickým znakem kurdštiny je její velká nářeční různorodost. Mezi dva hlavní dialekty patří – kurmándží (kurmancî) a sórání (soranî). Většina obyvatel hovoří více nářečími a jazyky. V Kurdistánu je také mnoho vysokých škol, jako je univerzita v Sulejmánii, Salahadinova univerzita, univerzita v Duhoku, Kurdistánská univerzita a mnoho dalších.

Etnická populace je v Kurdistánu rozmanitá. Žijí tam Kurdové, Asyřané, Chaldejci, Turkměni, Arméni a Arabové. Průměrná délka života je v Kurdistánu 70 let. Irácký Kurdistán má rovněž různorodou náboženskou populaci. Dominantním náboženstvím je Islám, ke kterému se hlásí Kurdové, iráčtí Turkmeni a Arabové. Ke křesťanství se hlásí Asyřané a Arméni. Náboženství Yezidism je významnou menšinou.

Ekonomika v Kurdistánu

Kurdistánské ekonomii dominuje ropný průmysl (s potenciálními rezervami 45 bilionů barelů), zemědělství a turistický ruch. V regionu Kurdistánu je mnohem více rozvinutá ekonomie ve srovnání s dalšími částmi Iráku.

V KRG se v současnosti nachází čtyři  Speciální ekonomické zóny (Special economic zones –SEZs), v městě Duhok, Batifa, Shaqlawa a Chamchamal. Největší rozložení sektorů podle HDP (GDP) mají služby (30,1%), veřejný sektor (20,6%), zemědělství (17,5%), obchod a doprava (13,5%), výroba (9,4%) a stavby (7,6%).

V hospodářství Kurdistánu má větší vliv soukromého sektoru než v samotném Iráku tudíž tak proto tak zatíženo neefektivitou státní řízené ekonomiky.

Obchodní a ekonomické vztahy ČR s Kurdistánem

Historie vzájemných vztahů mezi ČR a Kurdistánem (potažmo Irákem) má dlouholetou tradici, která je svázaná především v oblasti obchodu.

Ani dnes tomu není jinak. ČR se snaží podporovat růst a rozvoj Kurdistánu mnoha iniciativami. Zároveň je Kurdistán zajímavým místem pro české podnikatelské subjekty, kterým se podařilo prosadit v kurdistánském regionu.

Významnými subjekty, které vstoupily na kurdistánský trh, jsou klastr CREA (sdružení vodohospodářských firem), CZ CORP (vodohospodářské projekty), EGEM (energetika), společnost PSG (výstavba paroplynové elektrárny) a Zetor, který prodává traktory v Kurdistánu pod značkou Antar.

Příroda, klima a cestování

Kurdistán je typický svými nádhernými horami a nespoutanou přírodou. Kurdistánský region je převážně hornatý, s nejvyšším bodem 3,611 m známým jako Cheekha Dar. Hory jsou částí velkého pohoří Zagros, které se táhne napříč celým Irákem.

Kurdistánem také protéká mnoho řek, které tečou přes hory a vytváří rozdíl mezi úrodnou půdou, dostatek vody a malebná příroda. Řeky jménem Velký a Malý Zab tečou z východu země na západ. Řeka Tigris – jedna z největších starověkých řek – vstupuje do Iráku přes Kurdistánský region, poté co opouští Turecko. Největším jezerem regionu je jezero Dukan.

Pro Kurdistán je typické polosuché klima, kde v létě dosahují teploty 39-48 stupňů C a v zimě 2-13 stupňů C. Hornatý ráz krajiny, rozdíl v teplotách na různých místech regionu a dostatek vody činí z Kurdistánu zemi vhodnou pro zemědělství a turismus.

Mezi významné památky, kterými Kurdistán rovněž oplývá díky bohaté historii, patří hrobka Cyaxares Qyzqapan v Sulejmánii. Podle ruského historika Igora Diakonova jde o hrobku královskou, jejímž nejvýznamnějším a nejmocnějším králem byl podle starověkého historika Herodota král Phraortes – král Médee. Dalšími významnými památkami je Pira Delal (most Delal, který je 114 m dlouhý a 15,5 m vysoký a vede přes řeku Khabur), Amadiya (město, které je situováno 1 400 m nad úroveň moře), Citadela v Hawler (Erbilu), jeskyně Shanidar (umístěná v horách Bradost, kde byly nalezeny zbytky deseti neandrtálců).

Kultura a zvyklosti

Kurdové jsou velmi přátelští a pohostinní lidé, kteří mají rádi sporty, dobré jídlo a tanec, které si mohou vychutnat při mnoha významných událostech a svátcích.

Kulturní dědictví
Kurdská kultura má poměrně bohatou ústní tradici. Nejvíce populární jsou epické básně, které se jmenují lawj. Tyto básně často vyprávějí o dobrodružství lásky nebo bitvy. Mezi nejvýznamnější literární dílo patří Mam-ú Zín (Mem u Zîn, tj. „Mam a Zín“), kterou napsal Ahmadé Chání (Ehmede Xanî, 1650-1706). Kurdové ji považují za svůj národní epos, a může připomínat příběh Romea a Julie.

Vztahy
Kurdové jsou velmi rodinně orientovaní. Největší příležitostí pro oslavu je kurdské manželství. Kurdové se berou poměrně mladí kolem 17-18 let. Kmenové vedení mezi Kurdy je dědičné. Nicméně, místní vůdci jsou vybíráni na základě svých kvalit a schopností – zahrnujících štědrost, integritu a schopnosti jednat s vládními úředníky.

Hlavní svátky
Kurdský kalendář byl původně lunisolární kalendář navázaný na Babylonský kalendář, současný je solární kalendář. Nejdůležitějším kurdským svátkem a prázdninami je Nawruz, perský Nový rok, který je slaven první den jara (21. března). Pro tento den je typické speciální jídlo, ohňostroje, tanec, zpěv a recitace básní. Typickými květinami (stejně jako pro ČR) jsou tulipány nebo hyacinty. Ačkoliv je většina Kurdů nomády, mají mnoho svátků spojených s významnými životními událostmi jako je oslava před přesunem stáda na letní pastviny, čas stříhání ovcí, čas kdy se rodí jehňata a čas návratu do vesnice na podzim. Islámské svátky se liší v důležitosti mezi jednotlivými Kurdy.

Jídlo
Bulghur (rozbitá pšenice) bývala základní potravinou Kurdů. Rýže je stále více populární. Kurdská strava zahrnuje velkou škálu ovoce a zeleniny. Typické jsou okurky, v údolích se pěstuje vinná réva, ze které se vyrábí džem. Maso se jí při speciálních příležitostech. Obvyklým a často podávaným nápojem je čaj. Mezi kurdské speciality patří plátek chleba, který se jídal k snídani a jakýkoli druh zrna vařený v syrovátce.

Oblečení
Muži nosí pytlovité, barevné kalhoty s košilí, která má velmi prosté plné rukávy, které jsou svázané k loktu. Přes košili nosí jasně barevné červené vesty a šerpy. Muž má také na hlavě modrý hedvábný turban. Posledním důležitým doplňkem celého obleku je dýka za pasem.

Ženy také nosí pestré a jasné barvy oblečení – k těm patří barevné sukně a blůzy. Tento tradiční styl oblečení je již velmi výjimečný. Kurdové se oblékají podle toho, v jaké zemi žijí. Tradiční kurdská obuv se jmenuje klash, což jsou pohodlné mokasíny s pružnou podrážkou.

Sport
Mezi populární sporty patří fotbal, zápas, lovení a střelba. Mezi další významné sportovní události patří tzv. cirit tradiční sport, který zahrnuje házení oštěpem, zatímco jezdec jede na koni a závody na koních – populární zejména ve venkovských oblastech.

Hudba a tanec
Tradiční hudba se hraje na flétnu, bubny a ut-ut, která je podobná kytaře. Mnoho písní je svou povahou epických a opěvují slávu bájných králů nebo kurdských hrdinů. Kurdové také milují tanec. V Kurdistánu existuje mnoho rozmanitých druhů tanců – podle toho z jaké oblasti kdo pochází. Mezi typické tance patří Dilan, Sepe, Geryan a Chapi.